Blíží se doba, kdy začne všechno kvést, rašit, pučit. V různých dobách tedy začnou také rašit plody jednotlivých rostlin, keřů či stromů. Jablka, jahody, švestky, hrušky, rajčata, brambory, nektarinky, cibule, mrkev a mnoho dalšího. Ač něco můžete konzumovat hned, popřípadě pár porcí zmrazit, některých plodin je velká spousta. Co s nimi? Všechnu úrodu asi hned nespotřebujete. Co tedy s ní dál?
Začněte správně skladovat
Urodilo se vám hodně jablek, hrušek, brambor, cibule nebo čehokoliv jiného? Nevíte, co s tím? Brambory už doma nechcete ani vidět, z jablek je vám špatně, protože na snídani a svačinu nemáte nic jiného než jablka v mnoha obměnách? Poté přichází na řadu skladování jednotlivých plodin. Chce to také správný způsob, jak ukládat jednotlivé plodiny, aby se nezkazily, aby si udržely své vitamíny a vy je mohli třeba konzumovat během zimy.
Jak na uskladňování jablek?
Máte-li na zahradě několik stromů s jablky, pak je potřeba rozdílně uskladnit zimní či letní odrůdy. Letní jablka dozrávají dříve a mohou začít uvolňovat etylen, což ještě uspíší zrání dalších druhů. Jablka i hrušky skladujte odděleně od zeleniny. Mohou nasáknout aroma zeleniny a pak vám určitě nebudou chutnat. Co se jablek a hrušek týče, uskladňujte je při teplotě okolo 5 stupňů.
Co kořenová zelenina?
Když uskladňujete cibuli, musí být v chladu a ideálně temnu. Díky tomu nebude rašit. Na rozdíl od česneku, kterému světlo nijak neuškodí a nevadí mu. Daří se mu poměrně dobře ve spíži, třeba v otevřených zavařovačkách. Mrkev, celer a petržel je dobré po vytáhnutí ze země očistit, ukroutit nať tak, aby ve středu zůstaly listy. Mrkev, petržel i celer dejte do vlhkého písku, díky čemuž nebude zelenina vadnout.